9. -11.4. Konstantní déšť
VaK mají pravdu v tom, že co se týče této lokality je předpověď počasí velmi a někdy i krutě přesná. Jako třeba v případě dnů 9. – 11.4. kdy je na pondělí a úterý hlášeno v souhrnu asi 150 mm srážek. Středa už je o něco příznivější, kdy má spadnout pouhých 35 mm a déšť postupně ustát. Kromě konstantního přísunu vody, nás čekají i poměrně nízké teploty, okolo 10 – 11 stupňů přes den.
Přesnost předpovědi se naplňuje. V noci z 8. na 9. 4. se spouští déšť. Poučen z předchozího deště mám stan více posunut pod plachtou. Také jsem se pokusil udělat několik technických opatření, aby mi nepronikala voda mezi igelit umístěný na zemi a stan. Dopadající kapky deště na plachtu mě budí v nočních hodinách. Kromě nich, ale slyším šramot ve venkovní kuchyni, která je hned za stanem. Asi nějaké zvíře dostalo chuť na mé zásoby. Oprávněně so obávám hlavně o ananas ( koupený ve slevě, za pouhých 500 pesos = 17,5 Kč). Vše ponechávám osudu, neboť se mi vůbec nechce ven z teplého spacáku do hustým deštěm protknuté noci.
Ráno déšť ještě sílí, a dělá takový rámus, že na spánek mohu zapomenout. Navíc se mi rozsvítila také kontrolka na močovém měchýři. Nezbývá než se nasoukat do oblečení a vypudit se ze relativního pohodlí stanu. Kontroluji kuchyni a noční zvíře (zřejmě hlodavec) nezpůsobilo žádnou škodu na potravinách, dokonce i ananas je netknutý. Jen mi zanechalo poněkud jasný vzkaz o své přítomnosti v podobě drobných exkrementů na polici a pracovní desce. Bobečky odklízím a vše umývám vařící vodou. S teplým čajem se přesouván za KaV pod střechu jejich rozestavěné dřevostavby. Oba dva už tam jsou pohodlně usazení na pohovce a řeší věci na počítači. Přidávám se k nim, chytám na mobil 4G datový signál a doplňuji na svůj blog příspěvky za několik posledních dnů.
Počasí neumožňuje prakticky žádnou venkovní práci. Jen stále velmi silný déšť navíc doplněný větrem mě přidává starosti o odolnost mého stanu. KaV mi už hned na začátku řekli, že je to starý stan a rozhodně není nepromokavý. Hlaveň proto jej mám pod plachtou, která už má také své slabší místa a tak nějaká voda proniká i pod ni. Odhodlávám se k dalšímu posilujícímu opatření. Stan zakrývám igelitovou fólií. Bohužel zjišťují, že voda do stanu se zase dostává spodem. Ne nějak rychle a moc, ale přesto každých několik hodin musím pod karimatkou vytřít vodu.
Kromě vaření trávím většinu dne ve stanu. Učím se na tabletu španělštinu, nebo se pomalu prokousávám knihou ”O vzniku druhů přírodním výběrem” od Charlese Darwina. K večeru chvilku rozmlouvám s VaK. Dnes měli dorazit řemeslníci a pokračovat na stavbě jejich domu. Avšak kombinací laxního přístupu jim vlastního a silného deště k jejich příjezdu nedošlo. Dáváme si taky panáka meruňkovice. Večer si pouštím ve stanu na tabletu dokument o životě lovců na Sibiři. K tomu si otevírám lahev červeného vína. Před spaním ještě vytírání vodu ve stanu. Naštěstí se mi zatím daří udržet spacák a většinu věcí v suchém stavu.
V noci na úterý se k neutuchajícímu dešti přidal ještě hodně silný vítr. Vítr strhává igelit z mého stanu a nutí mě vylézt v noci ven a vše opravit. Igelit zatížím vším co je po ruce, preventivně se vyčurám a mizím opět ve stanu. Znova vytírám vodu na podlážce. Snažím se dál spát, ale kapky do plachty mlátí tak intenzivně, že dlouho vůbec nemůžu zabrat.
Ráno znova vytírám ve stanu. Spacák je navzdory všemu stále suchý. Jinak ve stanu už začíná být poměrně vlhko. Choulostivé a cenné věci mám raději schované ve spacáku. Ostatní jsem alespoň poschovával do igelitových tašek.
Venku potkávám Katku a ta sděluje plán na dnešek. Pojedou s Viktorem do Villaricy a samozřejmě se mohu přidat. Takovou nabídku rád přijímám. Cesta dolů je už dost rozbahněná, Viktor je naštěstí zkušený řidič a bezpečně dojedeme až na hlavní asfaltovou silnici. VaK mě vysazují v Pucónu u místní knihovny a pokračují dál. Já se v knihovně uvelebuji za počítačem a snažím se proklikat na internet. Po několika marných pokusech to vzdávám. Na pomoc si přivolávám obsluhu a svoji primitivní španělštinou sděluji co potřebuji. Ochotný pán mi pomáhá vyplnit registraci a za chvíli už frčím na netu. Vyřizuji hlavně věci související s dalším pobytem v J. Americe.
V knihovně je docela zima. Venku to nevypadá o moc lépe. Stále padá déšť a fučí vítr jako na horách. Nakonec jsem za knihovním počítačem strávil asi 3 hodiny. Za stálého deště se vydávám do města na jídlo. Než najdu levný bufet zmoknu jako slepice. Teplé jídlo do žaludku mi hodně pomohlo. Stále nemám zprávu od KaV. Přesouvám se do útrob čekárny autobusového nádraží a asi po 20 minutách pípne zpráva od Viktora, že nakupují vedle v supermarketu. Přidávám se k nim a dokupuji si zásoby na poslední týden pobytu.
Cestou zpět nám popadané větve na silnici dávají tušit, že vítr byl opravdu silný. Když dorazíme zpět hned kontrolujeme, zda vítr udělal nějakou škodu i nám. KaV mají na jejich tábořišti propadlou plachtu. Mě vítr nemilosrdně odfouknul krycí igelit z půlky stanu. V útrobách stanu je naštěstí vše v pořádku. Také zjišťujeme, že nefunguje elektřina. Zřejmě někde spadly dráty. Vracím igelit zpět na stan a ještě více ho ukotvím. Opět vytírám ve stanu.
Večer popíjím ve stanu víno a sleduji dva filmy co mám uložené na tabletu. To vše za neustálého rámusu, který způsobuje neutichající déšť dopadající na plachtu. V noci je poměrně chladno, k tomu už začíná být vnitřní prostor stanu velmi vlhký. Hodně věcí jeví známky negativního vlivu vlhkosti, především tiskoviny.
Ve středu ráno déšť utichá. Ale nepřestává úplně. Ráno je také velmi chladné. Když me se s nelibostí vypudí ze stanu potřeba čůrat sleduji vrcholky kopců nad námi. Chvíli si myslím, že se mi to jen zdá, ale nezdá. Skutečně jsou pokryté sněhem.
Po snídaní déšť opět sílí a tak zalézám znovu do stanu. Elektřina stále nejede a tablet už mám vybitý. Tak jen čtu časopis co mám po ruce. Stále řeším ze spodu pronikající vodu. Po obědě déšť ustává úplně. Pak se v průběhu dne, ještě několikrát přihlásí o slovo, už ale vždy jen na chvilku. Pozitivní zpráva odpoledne je, že máme opět elektřinu!
Díky tomu máme možnost aspoň pár hodin něco dělat venku. Já pokračuji v práci na lavičce a dělám zadní opěrnou část. Do večera ji mám hotovou a zbývají mi už jen nějaké drobné dodělávky. Po večeři si povídáme s KaV o sportu. Probíráme fotbal, ale pak už sporty co děláme aktivně. Bavíme se o extrémního závodech. Viktor v tom není žádný nováček a docela mě uzemňuje tím, že se zúčastnil extrémního týmového závodu, který trval několik dni (disciplíny – kolo, kajak, běh, lezení na skále, atd.) a vedl z Argentiny do Čile přes Andy. Náladu nám ještě zvedají dva panáky meruňkovice. Viktor pak vytahuje hudební nástroj, který má od Aboriginců (původní obyvatelé Austrálie). Vypadá trošku jako valašská fujara a vyluzuje to velmi magické zvuky. Nadcházející noc má být velmi studená až mrazivá. Tak se po sportovně-kulturním zážitku kráčím zavrtat do stanu.
Přesnost předpovědi se naplňuje. V noci z 8. na 9. 4. se spouští déšť. Poučen z předchozího deště mám stan více posunut pod plachtou. Také jsem se pokusil udělat několik technických opatření, aby mi nepronikala voda mezi igelit umístěný na zemi a stan. Dopadající kapky deště na plachtu mě budí v nočních hodinách. Kromě nich, ale slyším šramot ve venkovní kuchyni, která je hned za stanem. Asi nějaké zvíře dostalo chuť na mé zásoby. Oprávněně so obávám hlavně o ananas ( koupený ve slevě, za pouhých 500 pesos = 17,5 Kč). Vše ponechávám osudu, neboť se mi vůbec nechce ven z teplého spacáku do hustým deštěm protknuté noci.
Ráno déšť ještě sílí, a dělá takový rámus, že na spánek mohu zapomenout. Navíc se mi rozsvítila také kontrolka na močovém měchýři. Nezbývá než se nasoukat do oblečení a vypudit se ze relativního pohodlí stanu. Kontroluji kuchyni a noční zvíře (zřejmě hlodavec) nezpůsobilo žádnou škodu na potravinách, dokonce i ananas je netknutý. Jen mi zanechalo poněkud jasný vzkaz o své přítomnosti v podobě drobných exkrementů na polici a pracovní desce. Bobečky odklízím a vše umývám vařící vodou. S teplým čajem se přesouván za KaV pod střechu jejich rozestavěné dřevostavby. Oba dva už tam jsou pohodlně usazení na pohovce a řeší věci na počítači. Přidávám se k nim, chytám na mobil 4G datový signál a doplňuji na svůj blog příspěvky za několik posledních dnů.
Počasí neumožňuje prakticky žádnou venkovní práci. Jen stále velmi silný déšť navíc doplněný větrem mě přidává starosti o odolnost mého stanu. KaV mi už hned na začátku řekli, že je to starý stan a rozhodně není nepromokavý. Hlaveň proto jej mám pod plachtou, která už má také své slabší místa a tak nějaká voda proniká i pod ni. Odhodlávám se k dalšímu posilujícímu opatření. Stan zakrývám igelitovou fólií. Bohužel zjišťují, že voda do stanu se zase dostává spodem. Ne nějak rychle a moc, ale přesto každých několik hodin musím pod karimatkou vytřít vodu.
Kromě vaření trávím většinu dne ve stanu. Učím se na tabletu španělštinu, nebo se pomalu prokousávám knihou ”O vzniku druhů přírodním výběrem” od Charlese Darwina. K večeru chvilku rozmlouvám s VaK. Dnes měli dorazit řemeslníci a pokračovat na stavbě jejich domu. Avšak kombinací laxního přístupu jim vlastního a silného deště k jejich příjezdu nedošlo. Dáváme si taky panáka meruňkovice. Večer si pouštím ve stanu na tabletu dokument o životě lovců na Sibiři. K tomu si otevírám lahev červeného vína. Před spaním ještě vytírání vodu ve stanu. Naštěstí se mi zatím daří udržet spacák a většinu věcí v suchém stavu.
V noci na úterý se k neutuchajícímu dešti přidal ještě hodně silný vítr. Vítr strhává igelit z mého stanu a nutí mě vylézt v noci ven a vše opravit. Igelit zatížím vším co je po ruce, preventivně se vyčurám a mizím opět ve stanu. Znova vytírám vodu na podlážce. Snažím se dál spát, ale kapky do plachty mlátí tak intenzivně, že dlouho vůbec nemůžu zabrat.
Ráno znova vytírám ve stanu. Spacák je navzdory všemu stále suchý. Jinak ve stanu už začíná být poměrně vlhko. Choulostivé a cenné věci mám raději schované ve spacáku. Ostatní jsem alespoň poschovával do igelitových tašek.
Venku potkávám Katku a ta sděluje plán na dnešek. Pojedou s Viktorem do Villaricy a samozřejmě se mohu přidat. Takovou nabídku rád přijímám. Cesta dolů je už dost rozbahněná, Viktor je naštěstí zkušený řidič a bezpečně dojedeme až na hlavní asfaltovou silnici. VaK mě vysazují v Pucónu u místní knihovny a pokračují dál. Já se v knihovně uvelebuji za počítačem a snažím se proklikat na internet. Po několika marných pokusech to vzdávám. Na pomoc si přivolávám obsluhu a svoji primitivní španělštinou sděluji co potřebuji. Ochotný pán mi pomáhá vyplnit registraci a za chvíli už frčím na netu. Vyřizuji hlavně věci související s dalším pobytem v J. Americe.
V knihovně je docela zima. Venku to nevypadá o moc lépe. Stále padá déšť a fučí vítr jako na horách. Nakonec jsem za knihovním počítačem strávil asi 3 hodiny. Za stálého deště se vydávám do města na jídlo. Než najdu levný bufet zmoknu jako slepice. Teplé jídlo do žaludku mi hodně pomohlo. Stále nemám zprávu od KaV. Přesouvám se do útrob čekárny autobusového nádraží a asi po 20 minutách pípne zpráva od Viktora, že nakupují vedle v supermarketu. Přidávám se k nim a dokupuji si zásoby na poslední týden pobytu.
Cestou zpět nám popadané větve na silnici dávají tušit, že vítr byl opravdu silný. Když dorazíme zpět hned kontrolujeme, zda vítr udělal nějakou škodu i nám. KaV mají na jejich tábořišti propadlou plachtu. Mě vítr nemilosrdně odfouknul krycí igelit z půlky stanu. V útrobách stanu je naštěstí vše v pořádku. Také zjišťujeme, že nefunguje elektřina. Zřejmě někde spadly dráty. Vracím igelit zpět na stan a ještě více ho ukotvím. Opět vytírám ve stanu.
Večer popíjím ve stanu víno a sleduji dva filmy co mám uložené na tabletu. To vše za neustálého rámusu, který způsobuje neutichající déšť dopadající na plachtu. V noci je poměrně chladno, k tomu už začíná být vnitřní prostor stanu velmi vlhký. Hodně věcí jeví známky negativního vlivu vlhkosti, především tiskoviny.
Ve středu ráno déšť utichá. Ale nepřestává úplně. Ráno je také velmi chladné. Když me se s nelibostí vypudí ze stanu potřeba čůrat sleduji vrcholky kopců nad námi. Chvíli si myslím, že se mi to jen zdá, ale nezdá. Skutečně jsou pokryté sněhem.
Po snídaní déšť opět sílí a tak zalézám znovu do stanu. Elektřina stále nejede a tablet už mám vybitý. Tak jen čtu časopis co mám po ruce. Stále řeším ze spodu pronikající vodu. Po obědě déšť ustává úplně. Pak se v průběhu dne, ještě několikrát přihlásí o slovo, už ale vždy jen na chvilku. Pozitivní zpráva odpoledne je, že máme opět elektřinu!
Díky tomu máme možnost aspoň pár hodin něco dělat venku. Já pokračuji v práci na lavičce a dělám zadní opěrnou část. Do večera ji mám hotovou a zbývají mi už jen nějaké drobné dodělávky. Po večeři si povídáme s KaV o sportu. Probíráme fotbal, ale pak už sporty co děláme aktivně. Bavíme se o extrémního závodech. Viktor v tom není žádný nováček a docela mě uzemňuje tím, že se zúčastnil extrémního týmového závodu, který trval několik dni (disciplíny – kolo, kajak, běh, lezení na skále, atd.) a vedl z Argentiny do Čile přes Andy. Náladu nám ještě zvedají dva panáky meruňkovice. Viktor pak vytahuje hudební nástroj, který má od Aboriginců (původní obyvatelé Austrálie). Vypadá trošku jako valašská fujara a vyluzuje to velmi magické zvuky. Nadcházející noc má být velmi studená až mrazivá. Tak se po sportovně-kulturním zážitku kráčím zavrtat do stanu.
Komentáře
Okomentovat