7.4. Lavička nakonec trochu jinak a vodopád Salto Bellavista
V noci mám podivný sen o tom, že jsem členem českého olympijského družstva. Nevím proč navíc je moje disciplína skok na lyžích. Co je ještě podivnější je to, že si v tom vedu spíš hůře než dobře a s trenérem plánujeme změnu mé disciplíny. Tím můj sen končí.
Ráno snídáme společně s VaK v jejich rozestavěné dřevostavbě. Probíráme možnosti stavy lavičky. Katka komentuje můj vzhled, prý jsem ještě víc opuchnul. No co se dá dělat, nezbývá než počkat až zase splasknu. Zpět k výstavbě posezení. Všemocný internet nám nabízí stovky různých variant, jak ji postavit. Katka touží po masivním pěkném posezení. Já ji v tom rozumím, ale musím přiznat, že jsme možná s Viktorem udělali chybu a přivezli malé kmeny, které asi nestačí. Takže dochází k dramatické změně plánu a volba padá na to, že lavička se postaví ze dřevěných zbytků, které zůstaly po stavbě domu. Katka z toho radost nemá, ale snad nám promine (že Katko, až si to teda budeš číst).
Po asi půlhodině promýšlení, hledání vhodných kusů dřeva se pouštím do práce. Nejdřív dvakrát měř a pak řež. Tak nějak postupuji. Cílem je vyrobit posezení pro dva lidi s opěrkou pro záda. Během dopoledne zvládám vyrobit základní konstrukci a také sedací část. Do oběda ještě přidávám kostru na oporu pro záda. Na den práce už to stačí a po obědě mám v plánu vyrazit na výlet.
Cílem výletu je 2,5 km vzdálený vodopád Bellavista. Cestou baštím u cesty hojně rostoucí a zralé ostružiny. Není kam zabloudit a přímo na vodopád upozorňuje nepřehlédnutelný poutač. Vstupné k vodopádu 1000 pesos se vybírá u domku, kde ze prodávají také vajíčka a med. Místní prostě vědí jak dělat bussines. Svých investovaných peněz nelituji. Přímo k vodopádu vede udržovaná stezka, která nabízí dvě dřevěné vyhlídky, ze kterých je výborný výhled. Jde o kaskádu tří po sobě následujících vodopádů a je opravdu na co se dívat. Kochám se asi půl hodiny a fotím.
Večer probíráme plány na další den. Viktora čeká závod na horských kolech. Je sice favoritem v jeho kategorii, ale nějak ani nemyslí na vítězství, spíš si to chce celé jen užít. S Katkou máme zase v plánu využít relativně hezký den na návštěvu národního parku Huerquehue. Musíme vstávat dřív než obvykle, protože Viktor potřebuje vyrazit brzy. Tak ještě vypiju čaj a mizím ve spacáku.
Ráno snídáme společně s VaK v jejich rozestavěné dřevostavbě. Probíráme možnosti stavy lavičky. Katka komentuje můj vzhled, prý jsem ještě víc opuchnul. No co se dá dělat, nezbývá než počkat až zase splasknu. Zpět k výstavbě posezení. Všemocný internet nám nabízí stovky různých variant, jak ji postavit. Katka touží po masivním pěkném posezení. Já ji v tom rozumím, ale musím přiznat, že jsme možná s Viktorem udělali chybu a přivezli malé kmeny, které asi nestačí. Takže dochází k dramatické změně plánu a volba padá na to, že lavička se postaví ze dřevěných zbytků, které zůstaly po stavbě domu. Katka z toho radost nemá, ale snad nám promine (že Katko, až si to teda budeš číst).
Po asi půlhodině promýšlení, hledání vhodných kusů dřeva se pouštím do práce. Nejdřív dvakrát měř a pak řež. Tak nějak postupuji. Cílem je vyrobit posezení pro dva lidi s opěrkou pro záda. Během dopoledne zvládám vyrobit základní konstrukci a také sedací část. Do oběda ještě přidávám kostru na oporu pro záda. Na den práce už to stačí a po obědě mám v plánu vyrazit na výlet.
Cílem výletu je 2,5 km vzdálený vodopád Bellavista. Cestou baštím u cesty hojně rostoucí a zralé ostružiny. Není kam zabloudit a přímo na vodopád upozorňuje nepřehlédnutelný poutač. Vstupné k vodopádu 1000 pesos se vybírá u domku, kde ze prodávají také vajíčka a med. Místní prostě vědí jak dělat bussines. Svých investovaných peněz nelituji. Přímo k vodopádu vede udržovaná stezka, která nabízí dvě dřevěné vyhlídky, ze kterých je výborný výhled. Jde o kaskádu tří po sobě následujících vodopádů a je opravdu na co se dívat. Kochám se asi půl hodiny a fotím.
Večer probíráme plány na další den. Viktora čeká závod na horských kolech. Je sice favoritem v jeho kategorii, ale nějak ani nemyslí na vítězství, spíš si to chce celé jen užít. S Katkou máme zase v plánu využít relativně hezký den na návštěvu národního parku Huerquehue. Musíme vstávat dřív než obvykle, protože Viktor potřebuje vyrazit brzy. Tak ještě vypiju čaj a mizím ve spacáku.
Komentáře
Okomentovat