20.5. Turistická past Casa de Arbor a koupel v termálních pramenech
Prší. Jak často se toto slovo v posledních dnech objevuje v tomto blogu. Ale nic jiného se ani napsat nedá. Plán na dopoledne je jasný. Snídaně a pak opět zpět do hostelu a jen lenošit za využít internetu. Za stálého deště vyrážíme do blízké kavárny. Nerad bych se opět přečokoládoval, tak si na pití dávám papájový džus a k tomu lívanec zalitý čokoládovou polevou. Navíc k tomu kupujeme kousky 100% čokolády. Prý jsou vhodné na uvaření horkého nápoje.
Zpět v hostelu celé dopoledne surfujeme na internetu. Plán na odpoledne za předpokladu zlepšení počasí je výlet autobusem na Casa de Arbor. Což je vyhlídka, kde je ve stromě postavený domek. Při bezmračném počasí je vidět i vrchol vulkanu Tunguraha. Na závěr programu jako bonus je plán navštívit zdejší termální koupele.
Před polednem se počasí vylepšuje. Ustává déšť. Vyrážíme do ulic Baños, neboť autobus na Casa de Arbor jede až za dvě hodiny. Část času vyplňujeme návštěvou zdejšího etnografického muzea. Expozice už má své nejlepší časy hodně dávno za sebou. I když pár zajímavých věcí tu spatřit lze. Třeba sbírku starých Ekvádorských bankovek, nebo různé sošky typu Venuše, nebo falické předměty. Po shlédnutí této ne příliš tématicky sladěné expozice vyrážíme na oběd.
Nasyceni dobrým jídlem usedáme do autobusu. Stroj za hlasitého vrčení motoru překonává několik set metrů nadmořské výšky. Na konečné je ona vyhlídka Casa de Arbor. Jenže je pod mrakem a není vidět ani na vulkán, ale ani do údolí. Samotný domek ve stromě s houpačkou je sice zajímavý, ale za skoro hodinovou jízdu busem určitě nestojí. Celé místo je tak trošku turistická past, neboť je zde řada stánků s jídlem a nápoji. S ohledem na počasí jedeme dalším busem zpět dolů do Baños.
Termálních koupaliště jsou ve městě dvě. Jedno moderní za 6 USD a druhé takové víc tradiční pro místní za 3 USD. Jasně, že chceme do tradičního. To má otevřeno až v 18, tak máme ještě čas na večeři. Za 2,5 USD (cca 55 Kč) je k dostání kompletní menu. Tedy polévka a hlavní chod ryba s hranolkama a rýží. Naštěstí ne už netrápí žaludeční ani střevní potíže, tak si mohu plně naplnit pupek až do sytosti.
Po jídle jdeme rovnou do termálů. Kromě plavek je zde povinná i vtipná koupací čepice. Otevřené termální koupaliště je postaveno pod vodopádem. Horká geotermální voda v nejteplejším bazénku má 46 stupňů. Když tam vlezu poprvé, tak si připadám jako opařená slepice. Vydržím sotva minutu a musím ven. V kombinaci s pobytem v ochlazovacím bazénku se dá vydržet déle a také je to mnohem více příjemné. Takto relaxuje asi hodinu a pak už zbývá jen poslední bod programu. Tedy návrat večerním autobusem do Puya a taxi na farmu. Víkend byl vydařený.
Zpět v hostelu celé dopoledne surfujeme na internetu. Plán na odpoledne za předpokladu zlepšení počasí je výlet autobusem na Casa de Arbor. Což je vyhlídka, kde je ve stromě postavený domek. Při bezmračném počasí je vidět i vrchol vulkanu Tunguraha. Na závěr programu jako bonus je plán navštívit zdejší termální koupele.
Před polednem se počasí vylepšuje. Ustává déšť. Vyrážíme do ulic Baños, neboť autobus na Casa de Arbor jede až za dvě hodiny. Část času vyplňujeme návštěvou zdejšího etnografického muzea. Expozice už má své nejlepší časy hodně dávno za sebou. I když pár zajímavých věcí tu spatřit lze. Třeba sbírku starých Ekvádorských bankovek, nebo různé sošky typu Venuše, nebo falické předměty. Po shlédnutí této ne příliš tématicky sladěné expozice vyrážíme na oběd.
Nasyceni dobrým jídlem usedáme do autobusu. Stroj za hlasitého vrčení motoru překonává několik set metrů nadmořské výšky. Na konečné je ona vyhlídka Casa de Arbor. Jenže je pod mrakem a není vidět ani na vulkán, ale ani do údolí. Samotný domek ve stromě s houpačkou je sice zajímavý, ale za skoro hodinovou jízdu busem určitě nestojí. Celé místo je tak trošku turistická past, neboť je zde řada stánků s jídlem a nápoji. S ohledem na počasí jedeme dalším busem zpět dolů do Baños.
Termálních koupaliště jsou ve městě dvě. Jedno moderní za 6 USD a druhé takové víc tradiční pro místní za 3 USD. Jasně, že chceme do tradičního. To má otevřeno až v 18, tak máme ještě čas na večeři. Za 2,5 USD (cca 55 Kč) je k dostání kompletní menu. Tedy polévka a hlavní chod ryba s hranolkama a rýží. Naštěstí ne už netrápí žaludeční ani střevní potíže, tak si mohu plně naplnit pupek až do sytosti.
Po jídle jdeme rovnou do termálů. Kromě plavek je zde povinná i vtipná koupací čepice. Otevřené termální koupaliště je postaveno pod vodopádem. Horká geotermální voda v nejteplejším bazénku má 46 stupňů. Když tam vlezu poprvé, tak si připadám jako opařená slepice. Vydržím sotva minutu a musím ven. V kombinaci s pobytem v ochlazovacím bazénku se dá vydržet déle a také je to mnohem více příjemné. Takto relaxuje asi hodinu a pak už zbývá jen poslední bod programu. Tedy návrat večerním autobusem do Puya a taxi na farmu. Víkend byl vydařený.
Komentáře
Okomentovat