24. – 25.4. Letecký přesun do Ekvádoru
V hostelu si dávám ještě sprchu a čekám na transfer do Calamy. Asi 10 minut po šesté zastaví dodávka a řidič mi pomáhá naložit batoh do úložného prostoru. Uvnitř je díky klimatizaci příjemně a i sedačky jsou pohodlné. Cestou sleduji podvečerním sluncem zalitou pouštní krajinu, ale už se těším i na nová dobrodružství. Kolem půl osmé vystupuji na letišti v Calamě. Zde probíhají tradiční odbavovací procedůry a musím říct, že poměrně zdlouhavé.
Musím říct, že jsem hodně unaven.
Takže hned jakmile usednu v letadle na svoje místo upadám do dřímoty. Ještě tak nějak vnímám start, ala prakticky celý 2 hodinový let to Santiaga prospím. Ve 23:30 se shledávám se svým batohem a hledám na letišti místo k přespání. V přízemí už na lavečkách pospává několik cestujících. Takže se k nim přidávám. Ovšem asi po hodině zjišťuji, že na lavečce je spánek krajně nepohodlný. Několik amigos to vyřešilo tak, že se natáhli u stěny. Dělám tedy to stejné a navíc se ukládám do spacáku. Takže pak už pohodlně usínám. Budím se kolem 7 hodiny. Posnídám poslední housky, co jsem si nachystal. Pak už jen vyčkávám, než otevřou odbavovací přepážku letu do Panama City. Před 9 hodinou se tak stane. Slečna u přepážky po mě opět žádá číslo rezervace letu, kterým opustím Ekvádor. Tentokrát jsem však vybaven. Dávám ji rezervační číslo letu z Guayaquillu do peruánského Cuzsca. Takže barcelónské drama se neopakuje.
Nezbývá než projít bezpečnostní kontrolou a vyčkat na let. Utrácím ještě poslední pesos za salát a limonádu. Mám před sebou 6 hodinový let. V letadle sedím u okýnka vedle mě je trošku rozvalitější dáma, naštěstí se tulí ke svému manželovi, takže mě příliš neutiskuje. V průběhu letu sleduji dva filmy a trošku se učím španělsky. Dostáváme také dva chody jídel.
Po přistání v Panama City mám dvě hodiny na přestup do letadla směr hlavní město Ekvádoru Quito. Sním ještě poměrně pomačkaný banán co mi zbyl a vše probíhá bez problémů. Po sedmé hodině večer už sedím v letadla.
V průběhu dvouhodinového letu dostáváme sandvič a pití. Servis jak mý být. Po přištání v Quito probíhají všechny formality velmi rychle. Dostávám razítko do pasu a shledávám se v příletové hale se svým předem domluveným řidičem, co mě vezme do hostelu. V hostelu jsem něco po 22 hodině. Provozuje ho ekvádorec David. Jde o přízemní 4 pokojový byt, který je vybaven jako ubytovací zařízení. Atmosféra je příjemná a dáváme se do řeči s Giorgianou (italka) a ještě jednou holkou z Německa (jméno nevím). Je to fajn, bavíme se hlavně o cestování a máme si docela dost co říct. Giorgiana přidává svoji historku, jak byla přepadena v Kolumbii (asi důvod proč tam nejet). Ještě se domlouváme na společný zítřejší program. Před půlnocí po dlouhém cestování ukládám své tělo k regeneračnímu spánku.
Musím říct, že jsem hodně unaven.
Takže hned jakmile usednu v letadle na svoje místo upadám do dřímoty. Ještě tak nějak vnímám start, ala prakticky celý 2 hodinový let to Santiaga prospím. Ve 23:30 se shledávám se svým batohem a hledám na letišti místo k přespání. V přízemí už na lavečkách pospává několik cestujících. Takže se k nim přidávám. Ovšem asi po hodině zjišťuji, že na lavečce je spánek krajně nepohodlný. Několik amigos to vyřešilo tak, že se natáhli u stěny. Dělám tedy to stejné a navíc se ukládám do spacáku. Takže pak už pohodlně usínám. Budím se kolem 7 hodiny. Posnídám poslední housky, co jsem si nachystal. Pak už jen vyčkávám, než otevřou odbavovací přepážku letu do Panama City. Před 9 hodinou se tak stane. Slečna u přepážky po mě opět žádá číslo rezervace letu, kterým opustím Ekvádor. Tentokrát jsem však vybaven. Dávám ji rezervační číslo letu z Guayaquillu do peruánského Cuzsca. Takže barcelónské drama se neopakuje.
Nezbývá než projít bezpečnostní kontrolou a vyčkat na let. Utrácím ještě poslední pesos za salát a limonádu. Mám před sebou 6 hodinový let. V letadle sedím u okýnka vedle mě je trošku rozvalitější dáma, naštěstí se tulí ke svému manželovi, takže mě příliš neutiskuje. V průběhu letu sleduji dva filmy a trošku se učím španělsky. Dostáváme také dva chody jídel.
Po přistání v Panama City mám dvě hodiny na přestup do letadla směr hlavní město Ekvádoru Quito. Sním ještě poměrně pomačkaný banán co mi zbyl a vše probíhá bez problémů. Po sedmé hodině večer už sedím v letadla.
V průběhu dvouhodinového letu dostáváme sandvič a pití. Servis jak mý být. Po přištání v Quito probíhají všechny formality velmi rychle. Dostávám razítko do pasu a shledávám se v příletové hale se svým předem domluveným řidičem, co mě vezme do hostelu. V hostelu jsem něco po 22 hodině. Provozuje ho ekvádorec David. Jde o přízemní 4 pokojový byt, který je vybaven jako ubytovací zařízení. Atmosféra je příjemná a dáváme se do řeči s Giorgianou (italka) a ještě jednou holkou z Německa (jméno nevím). Je to fajn, bavíme se hlavně o cestování a máme si docela dost co říct. Giorgiana přidává svoji historku, jak byla přepadena v Kolumbii (asi důvod proč tam nejet). Ještě se domlouváme na společný zítřejší program. Před půlnocí po dlouhém cestování ukládám své tělo k regeneračnímu spánku.
Komentáře
Okomentovat