28. Července – kafe z Javierova cyklo stánku, Langusta na grilu a příprava biologického insekticidu
Sice je sobota, volný den jenže i tak už v sedm hodin snídám. Pak se v kuchyni zjeví Javier s ptá se mě, jestli nechci do Puerto Ayora na nedělní trh. Musí prý pomoc jeho setře, které prodává z jejich cyklo stánku kafe a má problém s elektřinou. Nějak neprotestuji a souhlasím. Ovšem jinak rozvláčný Javier má tentokráte naspěch a tak mě pohání do auta.
Před osmou jsme na místě činu. Na městském tržišti už probíhá čilý ruch a obchod. U ckylo stánku je bezradná Javierova sestra, která má sice vše k dispozici, ale baterie nestačí na provoz kávovaru a konvice. Je třeba zajistit elektřinu ze sítě. Javier z auta vyloví prodlužku a hledá zásuvku. Přes silnici je budova patřící zřejmě škole. Na zdi objevujeme zásuvku, která je ovšem zavřená v plechové krabičce a zajištěná zámkem. Javier to řeší klasickým latinskoamerickým způsobem. Zkrátka násilím ohne plechová dvířka krycí krabičky a zapojí kabel. Ptám se, jestli to nebude problém. Javier se jen pousměje a pravý, že to nikdo řešit nebude. Pak zapojí kabel do cyklo stánku a business s kávou se pozvolna rozjíždí. Skutečně vůbec nikdo neřeší a černo napojenou elektřinu. Ať žije jižní Amerika!
Když se vyřeší problém na stánku prohodí Javier několik přátelských rozhovorů se zákazníky u stánku. Trvá to skoro hodinu a tak toho využívám k prohlídce místního tržiště. Nic převratně zajímavého se tu koupit nedá. Spousta stánků nabízí ovoce a zeleninu. Volný prodej masa a ryb naprosto bez jakéhokoliv chlazení už mě vůbec nepřekvapuje.
Jakmile je Javier dostatečně spokojený s provozem na jeho stánku vydáváme se koupit langusty. Při prodej nemůžu být s Javierem, protože by prodavač poznal, že jsem gringo a Javier by dostal turistickou cenu. Což samozřejmě nechce. Držím se tedy opodál a Javier úspěšně kupuje dva velké kusy. Cena je i tak 30 USD. Pak ještě zastavujeme u Ondrova supermarketu a kupujeme dva multi packy piva. Tentokráte se Javiera pozastaví u kasy nás cenou jednoho balení piv. Třetinková láhev totiž vychází na 5 dolarů, což je teda opravdu už moc. Nicméně díky tomu, že se Javierovi líbí láhve s klasickým keramickým uzávěrem tak nakonec i toto balení kupuje.
V půl jedenácté jsme zpět v Bellavistě. Javier chce ještě před příjezdem Isabely a Ondry vyrobit médium pro pěstování houby Beauveria bassiana. Nebudu zatěžovat příliš odborným výkladem. Zkrátka jde o tom, že ve sklenici od kořalky se připraví 50 gramů bílé rýže. Tak se pak přímo ve sklenici vaří ve vodní lázni. Tím se rýže i láhve vysteriliziuje. Takto v láhvi připravená rýže se pak indikuje sporami houby B. bassiana. Stíháme skoro všechny úkony před příjezdem Ondrovi rodiny. Jen poslední krok necháváme na odpoledne.
Před 12 hodinou přijíždí Ondra, Isabela a jejich dva synové. Nejednou je všechno mezinárodní. Na dvoře Javierova domu zní španělština, angličtina, čeština, psí štěkot a dětský řev. Zkrátka párty jak má být. Javier rozpaluje grill a porcuje ještě stále živé langusty. Pod silnou vrstvou krunýře mají krásně bílé maso. Povídáme si o všem možném. Probíráme život a Galapágách, politiku v Češku a taky Ondra vysvětluje proč pivo, které Javier koupil je tak drahé. Jde totiž o import z Německa. Vzápětí hned pivo ochutnáváme a je to skutečně poctivé plzeňského typu. Ještě před tím, než se pouštíme do langusty předávám Javierovi jako poděkování za pohostinnost čokoládový dort upečený u Ondry v kavárně.
Pak přichází na stůl grilovaná langusta. Je to opravdu delikatesa. Velmi jemné bílé maso chutná skvěle v kombinaci s česnekovým máslem. U jídla opět probíhá živá konverzace. Děcka si hrají venku na dvoře ve skákací trampolíně a ke spokojenosti nic nechybí. Poté co Ondra s Isabelou odjíždí doděláváme s Javierem jeho pěstební kulturu houby B. bassiana. Zkrátka v čisté vodě zamícháme houbou infikované brouky. Tím se do vody uvolní spóry a tímto roztokem se pak infikuje rýže ve vysterilizovaných lahvích. Teď už musí Javier jen čekat co se bude dít.
Před osmou jsme na místě činu. Na městském tržišti už probíhá čilý ruch a obchod. U ckylo stánku je bezradná Javierova sestra, která má sice vše k dispozici, ale baterie nestačí na provoz kávovaru a konvice. Je třeba zajistit elektřinu ze sítě. Javier z auta vyloví prodlužku a hledá zásuvku. Přes silnici je budova patřící zřejmě škole. Na zdi objevujeme zásuvku, která je ovšem zavřená v plechové krabičce a zajištěná zámkem. Javier to řeší klasickým latinskoamerickým způsobem. Zkrátka násilím ohne plechová dvířka krycí krabičky a zapojí kabel. Ptám se, jestli to nebude problém. Javier se jen pousměje a pravý, že to nikdo řešit nebude. Pak zapojí kabel do cyklo stánku a business s kávou se pozvolna rozjíždí. Skutečně vůbec nikdo neřeší a černo napojenou elektřinu. Ať žije jižní Amerika!
Když se vyřeší problém na stánku prohodí Javier několik přátelských rozhovorů se zákazníky u stánku. Trvá to skoro hodinu a tak toho využívám k prohlídce místního tržiště. Nic převratně zajímavého se tu koupit nedá. Spousta stánků nabízí ovoce a zeleninu. Volný prodej masa a ryb naprosto bez jakéhokoliv chlazení už mě vůbec nepřekvapuje.
Jakmile je Javier dostatečně spokojený s provozem na jeho stánku vydáváme se koupit langusty. Při prodej nemůžu být s Javierem, protože by prodavač poznal, že jsem gringo a Javier by dostal turistickou cenu. Což samozřejmě nechce. Držím se tedy opodál a Javier úspěšně kupuje dva velké kusy. Cena je i tak 30 USD. Pak ještě zastavujeme u Ondrova supermarketu a kupujeme dva multi packy piva. Tentokráte se Javiera pozastaví u kasy nás cenou jednoho balení piv. Třetinková láhev totiž vychází na 5 dolarů, což je teda opravdu už moc. Nicméně díky tomu, že se Javierovi líbí láhve s klasickým keramickým uzávěrem tak nakonec i toto balení kupuje.
V půl jedenácté jsme zpět v Bellavistě. Javier chce ještě před příjezdem Isabely a Ondry vyrobit médium pro pěstování houby Beauveria bassiana. Nebudu zatěžovat příliš odborným výkladem. Zkrátka jde o tom, že ve sklenici od kořalky se připraví 50 gramů bílé rýže. Tak se pak přímo ve sklenici vaří ve vodní lázni. Tím se rýže i láhve vysteriliziuje. Takto v láhvi připravená rýže se pak indikuje sporami houby B. bassiana. Stíháme skoro všechny úkony před příjezdem Ondrovi rodiny. Jen poslední krok necháváme na odpoledne.
Před 12 hodinou přijíždí Ondra, Isabela a jejich dva synové. Nejednou je všechno mezinárodní. Na dvoře Javierova domu zní španělština, angličtina, čeština, psí štěkot a dětský řev. Zkrátka párty jak má být. Javier rozpaluje grill a porcuje ještě stále živé langusty. Pod silnou vrstvou krunýře mají krásně bílé maso. Povídáme si o všem možném. Probíráme život a Galapágách, politiku v Češku a taky Ondra vysvětluje proč pivo, které Javier koupil je tak drahé. Jde totiž o import z Německa. Vzápětí hned pivo ochutnáváme a je to skutečně poctivé plzeňského typu. Ještě před tím, než se pouštíme do langusty předávám Javierovi jako poděkování za pohostinnost čokoládový dort upečený u Ondry v kavárně.
Pak přichází na stůl grilovaná langusta. Je to opravdu delikatesa. Velmi jemné bílé maso chutná skvěle v kombinaci s česnekovým máslem. U jídla opět probíhá živá konverzace. Děcka si hrají venku na dvoře ve skákací trampolíně a ke spokojenosti nic nechybí. Poté co Ondra s Isabelou odjíždí doděláváme s Javierem jeho pěstební kulturu houby B. bassiana. Zkrátka v čisté vodě zamícháme houbou infikované brouky. Tím se do vody uvolní spóry a tímto roztokem se pak infikuje rýže ve vysterilizovaných lahvích. Teď už musí Javier jen čekat co se bude dít.
Komentáře
Okomentovat