9.7. Výlet na ostrov Bartolome

Jak Javier (mylně jsem psal Xavier) dal instrukce, tak ráno v šest hodin stojím připraven na rohu, kde jezdí autobusy. Průvodce o mě ví a nemusím se obávat, že by bus nezastavil. V 6:18 předem mou skutečně zastavuje bílý mikrobus a průvodce mě volá mým jménem. Tak si naskočím a obsazuji jedno z posledních volných míst. Cestou nabiráme ještě dvě Američanky a míříme směr přístav mezi ostrovy Santa Cruz a Baltra. V přístavu kotví loď Adriana, která bude naším plavidlem vstříc ostrov Bartolome. Průvodce Mauricio přidělit každému Poláci vestu a sám si jednu obleče. Pak nastupujeme do gumového člunu s motorem v zadní části. Člun nás přepravuje k blízké kotvící lodi s názvem Adriana.
Člun přirazí k zadní části lodi a postupně všichni na loď přestoupíme.


Součástí výletu je také jídlo a snídani dostáváme krátce po nástupu na loď. Kapitán postupně spouští motory a vyrážíme. Na levoboku se rozkládá ostrov Santa Cruz a přímo před námi je v dáli malý ostrůvek. Postupně se k němu přibližujeme. Jmenujeme se Daphne Mayor a obeplouváme jo v těsné blízkosti, tak abychom si mohli prohlédnout zvířenu, žijící na pobřeží. Jde především o ptactvo. Zajímaví jsou vodní ptáci kteří mají modré nohy. Vidíme také tuleně.


Od ostrova Daphne plujeme ještě dvě hodiny. Plavba je příjemná. Svítí slunce a je to absolutní pohoda.



Postupně se blížíme k ostrovu Bartolome. Celý ostrov je jedné velký vulkán. Když už jsme prakticky na dosah opět se přepravujeme gumovým motorovým člunem na břeh. Mauricio nás pak provádí po ostrově. Jedeme po dřevěné stezce směrem vzhůru. Prohlížíme si několik málo druhů rostlin, které tu dokáží přežít. Krajina občas působí jako na měsíci. Z několika vyhlídek se nám nabízí také krásné panoramatické výhledy. Jen slunce skutečně péče a na řadu přichází kšiltovka a opalovací krém. Na ostrově trávíme asi hodinu a půl  a pak se opět přesouváme do člunu. Jenže molo okupuje tuleň. Mauricio ho musí zahnat opět do moře, ale nebohému kytovci se vůbec z jeho sluncem prohřátého místa nechce. Nakonec ustoupí a vleze do moře.







Na člunu pak proplouváme okolo skalisek. Máme štěstí a můžeme vidět tučňáka. Jde o druhý nejmenší druh tohoto ptáka na světě. Ochotně se nechávám vyfotit. Když dorazíme zpět na loď Adriana veze nás kapitán k pláži. Zde se můžeme koupat, opalovat nebo taky šnorchlovat. Volím tu poslední variantu a vůbec nelituji. I když jsem si trošku nalokal přes šnorchl slané vody, je to jen malá daň za to, či bylo k vidění. Kromě spousty krásných malých ale i velkých ryb, jsem viděl také leguána jak ve vodě pojídá řasu. V jednu chvíli se kolem mě mihnul také tučňák. Vše jsem se snažil aspoň trošku v rámci možností levné kamery natočit a vyfotit. Jenže povím Vám, že na živo je to nejlepší.



Po návrat ze šnorchlování dostáváme pozdní oběd. Jsou to kousky smaženého tuňáka s dušenou zeleninou. Takové jídlo si rozhodně nechám líbit. Když všichni dojí, dávám kapitán povel motorům k akci a začínáme naši návratovou plavbu. Další tři hodiny se plavíme zpět na Santa Cruz. Chvílemi spokojeně podřimuji. Zpět u Javiera a Jill jsem před šestou hodinou. Moc jim děkuji, že mě na tento báječný výlet poslali. Jsem rozhodně příjemně unaven. Doufám, že mě čeká víc podobných dní na Galapágách.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cestování s vůní alkoholu

22. – 23.6. Sklízím banány, zakládám další pokusy a budí mě opice

Pátek 13. 7. – Divoká plavba na San Cristóbal