25. – 30.6. Finišuji práci na projektech a skoro se mi tu chce zůstat, ale plán velí jasně – směr Galapágy

Poslední červnové dny trávím intenzivní prací na dokončení svých projektů. Trávím hodně času na bio zahradě a dokončuji pokusy s přípravkem na bázi bakterie Bacillus thuringiensis proti housekám na liáně passion fruit. Překvapivě i po domáckou vyrobený pomerančový olej zabírá na mšice. Část pokusů připravuji také v laboratoři, která je primárně určená pro genetiky. Doufám, že tu po mé anabázi nezůstanou stopy v podobě hmyzí DNA. Získaná data zpracovávám na počítači a finalizuji protokoly. Mám z toho celkově radost, že můžu svým dílem přispět k ekologizaci Amazonského zemědělství.


Přes dne bývá tropické parno, že i minimální pracovní výkon způsobuje poměrně intenzivní pocení. Se sprchou se tak kamarádím tak dvakrát až třikrát denně. Taky větráky se točí na plné obrátky. Volno trávím výlety do blízké džungle. Stále obdivuji zdejší vegetaci a hlavně odpolední světlo vyrábí v lese pěkně fotogenické scenérie. Zvýšená teplota sebou přinesla nebezpečí v podobě vyšší aktivity hadů. Někteří z nich jsou hodně jedovatí. Člověk tak musí koukat kam šlape. Jednou jsem se trošku zamyslel a málem jsem na jedno šlápnul. Naštěstí jsem ji na poslední chvíli uviděl a had se svižně odplazil do blízkého křoví.







V týdnu také proběhl poslední zápas Perú na mistrovství světa ve fotbale. Opět šlo o pěkný zápas. Perú už bylo bez šance na postup, přesto statečně zdolalo Austrálii 2:0. Ovšem už to tady nevyvolalo takové drama jako předchozí dva mače. V posledních dnech jsem tu navíc zapadl mezi místní. Mám pocit jako bych sem patřil a zdejší pohoda je strašně nakažlivá. Škoda, že to taková není u nás v Česku. Všichni se tady navzájem podporují, jsou milí a nikdo si na nic nehraje. I když bych tu straně rád pobyl déle musím zvednout kotvy. Druhého července mě čeká cesta na Galapágy. O tom více v dalším příspěvku.




Kromě pokusů si taky intenzivně připravuji prezentaci pro zdejší kolegy. Téma je pro mě jasně dáno – Biologická ochran rostlin. V pátek je ten správný čas. Scházíme se ve zdejším ekocentru. Svoji hodinu slávy si zdárně odbydu. Dokonce zvládám úvod ve španělštině. Zbytek už pak probíhá anglicky. Snad jsem to zmáknul dobře. Skoro mi ani nedochází, že za týden už budu zase někde úplně jinde. Ale, tak to má být. Každopádně Perú na mě udělalo obrovský dojem a určitě se sem brzo opět vrátím. I to hvězdné nebe je tu k nezaplacení, to si říkám každý večer.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cestování s vůní alkoholu

22. – 23.6. Sklízím banány, zakládám další pokusy a budí mě opice

Pátek 13. 7. – Divoká plavba na San Cristóbal