24. – 25.5. Náročný přelet do Cusca a první den v Peru
Let do Cusca a dvěma přestupy byl náročný především s ohledem na to, že jsem se během 7 hodinového čekání v Limě moc nevyspal. Navíc jsem si musel při každém mezipřistání znovu odbavit batoh. Po přistání v malém peruánském městě Arequipa začínám tušit proč je Peru vyhledávanou destinací. Z letištní haly při čekání pozoruji krásné vrcholky zasněžených hor. Poslední části cesty je asi 40 minutový přelet do Cusca. Na letišti mě vyzvedává objednaný taxík a jedeme rovnou do hotelu. Jde o levnější rodinný hotel na okraji historického centra Cusca.
Dopřávám si studenou sprchu. S teplou vodou tady mají docela problém. Na první den v Cuscu nemám žádné velké plány. Spíš se tak jen projít a zorientovat se. Než stihnu vyrazit do města zaklepe na mé dveře slečna z recepce. Prý jestli nechci čaj. No to je ovšem velmi milé. S radostí přijímám a jdu si ji vypít na terasu odkud je rozhled na velkou část Cusca. Ještě mi k čaji dostávám místní housku. Velmi milé. Snažím se se slečnou i konverzovat. Další příležitost jako trošku pochytit nějakou tu španělštinu.
Po poledni vyrážím do města. Mám namířeno do turistické agentury, kde mám objednaný 5denní trek na Macu Picchu. Cusco je velmi pěkná město se spoustou španělských koloniálních budov. Historický střed města tvoří Plaza Harmas, kde je také katedrála. Snažím se vyhledat agenturu a v tom v jedné z bočních uliček spatřím dvě starší peruánské ženy s lamou. Tuto scénu si fotím. Jedna žena si toho všimne a poměrně svižně za mnou vystartuje. Že prý abych ji dal malý příspěvek a že se s nimi můžu vyfotit. No měl jsem hned odmítnout, ale podlehl jsem v domnění, že bude chtít pár drobných. Poté co mě zřejmě organizačně schopnější žena vyfotila s lamou a její kolegyní z ní vypadla cena 20 solů (téměř 140 Kč). To mě připadá trošku přes čáru. Z celé situace mě vysvobodí fakt, že mám jen vysoké bankovky a dáma nemá na vrácení. Takže ji slibuji, že se za chvilku vrátím až rozuměním. Jenže do této turistické pasti už se vracet nehodlám, především s ohledem na absurdně přemrštěnou cenu.
Nakonec se mi daří najít agenturu. Doplácím zbytek ceny a vyptávám se na detaily treku. S ohledem na vysokou nadmořskou výšku během prvních dvou dnů budu potřebovat čepici a rukavice. Po cestě zpět do hotelu kupuji v jednom sympatickém obchůdku velmi veselou čepici.
Jako bonus dne nacházím jen pár metrů od hotelu místní hospůdku. Hned tam zapalují. Působím tam mezi místními trošku jako exot, ale už mi to vůbec nevadí. Objednávám si kompletní obědové menu za 5 dolů (cca 32 Kč). V historickém centru by to bylo nejméně 5 krát víc.
Zbytek dne už jen odpočívám. Mám toho po desítkách hodin cestování docela dost. Spánek přijde vhod. Navíc musím být připraven neboť už 27.5. vyrážím do hor.
Dopřávám si studenou sprchu. S teplou vodou tady mají docela problém. Na první den v Cuscu nemám žádné velké plány. Spíš se tak jen projít a zorientovat se. Než stihnu vyrazit do města zaklepe na mé dveře slečna z recepce. Prý jestli nechci čaj. No to je ovšem velmi milé. S radostí přijímám a jdu si ji vypít na terasu odkud je rozhled na velkou část Cusca. Ještě mi k čaji dostávám místní housku. Velmi milé. Snažím se se slečnou i konverzovat. Další příležitost jako trošku pochytit nějakou tu španělštinu.
Po poledni vyrážím do města. Mám namířeno do turistické agentury, kde mám objednaný 5denní trek na Macu Picchu. Cusco je velmi pěkná město se spoustou španělských koloniálních budov. Historický střed města tvoří Plaza Harmas, kde je také katedrála. Snažím se vyhledat agenturu a v tom v jedné z bočních uliček spatřím dvě starší peruánské ženy s lamou. Tuto scénu si fotím. Jedna žena si toho všimne a poměrně svižně za mnou vystartuje. Že prý abych ji dal malý příspěvek a že se s nimi můžu vyfotit. No měl jsem hned odmítnout, ale podlehl jsem v domnění, že bude chtít pár drobných. Poté co mě zřejmě organizačně schopnější žena vyfotila s lamou a její kolegyní z ní vypadla cena 20 solů (téměř 140 Kč). To mě připadá trošku přes čáru. Z celé situace mě vysvobodí fakt, že mám jen vysoké bankovky a dáma nemá na vrácení. Takže ji slibuji, že se za chvilku vrátím až rozuměním. Jenže do této turistické pasti už se vracet nehodlám, především s ohledem na absurdně přemrštěnou cenu.
Nakonec se mi daří najít agenturu. Doplácím zbytek ceny a vyptávám se na detaily treku. S ohledem na vysokou nadmořskou výšku během prvních dvou dnů budu potřebovat čepici a rukavice. Po cestě zpět do hotelu kupuji v jednom sympatickém obchůdku velmi veselou čepici.
Jako bonus dne nacházím jen pár metrů od hotelu místní hospůdku. Hned tam zapalují. Působím tam mezi místními trošku jako exot, ale už mi to vůbec nevadí. Objednávám si kompletní obědové menu za 5 dolů (cca 32 Kč). V historickém centru by to bylo nejméně 5 krát víc.
Zbytek dne už jen odpočívám. Mám toho po desítkách hodin cestování docela dost. Spánek přijde vhod. Navíc musím být připraven neboť už 27.5. vyrážím do hor.
Komentáře
Okomentovat