Vašek na cestách

Ráno se dozvídám že včera byl svátek sv. Juana a s tím se pojí pojídání nějakého speciálního jídla. Ani mi nebudeme o lokální delikatesu připraveni. Pojedeme lodí na farmu Gamitama, která patří pod Inka Terra Asociacion. Kolem 11 vyrážíme ve složení Eric, já, Mariana, Noe, Dax, Selso, Astrid, Juan a William. Cesta lodí trvá asi 20 minut. Vezmeme sebou v termo boxu také u zmíněný pokrm.  Po zakotvení lodě se vydáváme vstříc farmě. Je tu několik domků pro personál a také větší kuchyně s jídelním stolem. Zde si posedáme okolo a uvítá nás paní domácí. Jméno si už nepamatuji. Začne se připravovat pokrmy. V mezičase nechávám Astrid aby mi ukázala zdejší farmu. Asi nejvíce mě zaujala palma s drobnými ostny a taky kakaovník co má zrovna boby na stromě. Přeci jen ne moc často má možnost našinec spatřit základní surovinou pro výrobu čokolády přímo na stromě. Astrid mě taky upozorňuje, že na zemi jsou semena palmy, ze kterých se dá vyrobit po rozseknutí přírodní šperk. Po z...

V pátek ráno mě Dax pověřuje sklizní banánů. Budu sklízet odrůdu banánů, která se používá na vaření. Což je tady skoro stejně běžné jako u nás brambory. Dělají se tu také různé typy smažených banánů a i některé další úpravy. Já budu sklízet banány ve stádiu, kdy jsou zelené. Tedy nezralé. V této podobě se nejčastěji smaží. Dax mi v zahradě ukazuje jak na to. Nikdy předtím jsem sklizeň banánů neviděl a tak se rád příručím něčemu novému. Hlavním nástrojem při sklizní je mačeta. Banánovník má vždy hlavní stonek (kmen), který dává plody. Z hlavního stonku vyrůstají zpravidla dva nové mladé výhonky. Při sklizni se mačetou pokácí celý hlavní stonek a oddělí se trs s banány. Po odseknutí hlavního dostanou šanci k růstu boční výhony. Silnější z nich se stane novým hlavním stonkem a bude nositelem budoucí úrody. Dax chce abych na základě požadavku jednoho hotelu sklidil 60 velkých zelených banánů. Dávám se do práce. Vybírám si vhodný banánovník. Překvapuje mě jak snadno to jde. Druhou ránou m...

V průběhu několika poslední dní jsem ve volných chvilkách vyrobil nárazové pasti na hmyz. Měly by posloužit k entomologickému výzkumu. Skoro celý den mi je Noe pomáhá rozmístit a nachystat k lovu hmyzáků. Uvidíme co se bude chytat. V úterý ráno nějak nemám práci. Takže se aktivně ptám Jana co mám dělat. Ten chvilkou přemýšlím a rádi se s Marianou. Zřejmě zvažují mé schopnosti. Nakonec mi přidělí práci na PC. Budu přihlížet fotky z fotopastí a určovat vyfocená zvířata. Na to, že o zdejších obratlovcích moc nevím, tak do mě vkládají docela důvěru. Jan mi ještě ukazuje na počítači, kde najdou klíč k určení většiny druhů. Jde mi to docela pomalu. Nejčastěji jsou na fotkách hlodavci. Ale objevil se také mravenečník, puma a prase pekari. O každém zvířeti se musí vyplnit rozsáhlý záznam, aby se mohla data později statisticky zpracovat. Po obědě měním monitor počítače za pracovní rukavice a pomáhám Daxovi sázet stromky. Je zajímavé, že je tu velmi chudá půda. Horní na živiny boha...

Než se dostanu k dění dne, musím připojit jednu vtipnou příhodu. Večer před spaním fotím hvězdy. Eric to zkouší taky, ale neví jak má nastavit foťák. Mě se pár zajímavých fotek přeci jen daří. V průběhu focení se mě Eric vyptává, jestli může nějaké zvíře proniknout k nám do ubikace. Pak z něj vyleze, že se bojí, aby mu něco nevlezlo do postele. Ujišťuji jo, že jediné zvíře, které jsem viděl v pokoji byl šváb. A že občas něco v noci šramotí na střeše. Erica, to asi mírně znepokojí. V noci je díky studenému vzduchu z Patagonie docela zima. Já spím ale v pohodě , protože využívám svého teplého spacáku. Krásně spím, když v tom mě budí šílený řev. Eric je k smrti vystrašený a tvrdí, že mu něco vlezlo do postele. Nějak se mi to nezdá a snažím se znovu usnout. Jenže v polospánku zaslechnu jakýsi šramot na mé šatní skříni. Tak, že by nám opravdu něco vlezlo do pokoje. Rozsvítím čelovku a skutečně. Po skříni leze hmyzožravec z čeledi Didelphidae. Má nápadně velké uši a oči a vypadá docela sympa...