Vašek na cestách

Ráno ve smluvených sedm hodin vyrážím do agentury Bike And Surf a dostávám smluvený vypůjčený obnos sto dolarů. Sláva hlady neumřu. Cestou zpět na hostel si kupuju snídani. Po osmé hodině přijíždí před hostel menší nákladní auto, jehož korba je předělaná na přepravu lodí. Spolu s manželským párem z Francie nastupujeme. Cestou nabíráme ještě další lidi. Je nás celkem asi dvanáct. V turistické agentuře nabíráme průvodce a dostáváme svačinové balíčky. Já mám klasicky skoro jako vždy hlad, tak hned sním housku s rybí pomazánkou. Máme namířeno na vulkán Sierra Negra. Zlákalo mě, že je to druhý největší vulkán na světě. Tak uvidíme co se z toho vyklube. Dodávka nás zaveze k výchozímu bodu našeho výletu. Ten se nachází jen asi 3 km od samotného vulkánu. Počasí celé akci moc nepřeje, protože je zataženo a mírně mrholí. Průvodce je mladý hošík, tak něco kolem dvaceti a moc entusiasmu neprojevuje. Sděluje nám program. Půjdeme asi 40 minut do kopce, pak bude vyhlídka na vulkán, tam se pokoch...

Ráno mě jaksi k mé nelibosti budí budík už ve 4 ráno. Je to ale tak v plánu. Čeká mě běžecký závod, který má velmi brzký start. Začínám sprchou, která mě docela slušně probouzí. Pak si dávám lehkou snídani a kafe. Ve 4:50 jsem před domem a přijíždí také domluvený taxikář. Za chvilku přibíhá i Jajme a naskakuje do taxíku. Jedeme do přístavu v Puerto Ayora, kde na účastníky autobusu čekají autobusy. Taxikář si účtuje místo 3 dolarů 5, ale s ohledem na brzké vstávání to chápu. Autobus už je přistaven a tak nastupujeme. V 5:30 se rozjíždíme a směřujeme napříč celým ostrovem až do kanálu Itabaca. Jízda je pohodlná a je to možnost si ještě chvilku odpočinout. Po šesté hodině ještě nastupujeme na přívoz a přeplavíme se na ostrov Baltra. Tam hned v přístavu probíhá registrace a také výdej startovacích čísel. Je to trošku chaotické, ale na úroveň jižní Ameriky ještě poměrně v pohodě. Dostávám číslo 161 a špendlím si ji na triko, co jsem dostal od Javiera. Jediné, co je mi divné, že jsme nedost...

V sobotu ráno do auta Javier naskládá dva brigádníky, mě a pár pracovních nástrojů a vyrážíme vzhůru směr vrchovina na jeho farmu. Jako motivační prémie za práci bude kus čerstvě uloveného tuňáka. Cestou ještě nabíráme jednoho tesaře a kolem 9 hodiny jsme na místě činu. Cílem je pokračovat ve stavbě přístřešku. Nejprve probíhá asi půl hodinka vyměřování kam umístit další nosné kůly. Každý na to má svůj názor. Já raději neříkám nic, ještě by to pak bylo na mě, až to spadne. Nakonec je místo určeno a procházím do akce. Musím vykopat 60 cm hlubokou jámu pro nosný kůl. Prvních zhruba 35 cm jde vcelku v pohodě. Pak ale narážím na kámen. Snažím se ho vypáčit ocelovou tyčí, ale ani se nehne. Jeho rozměry jsou zřejmě větší než malé. Nakonec musím jámu rozšířit a celý balvan obkopat. Trošku připomíná meteorit. Nakonec jo s pomocí dalších dvou brigádníků vyprostíme z jámy. Další pracovní úkony už nejsou tak fyzicky náročné. Sbírám drobné kameny, které poslouží jako pojivo do betonu. Spolu s...

Když jsem jednoho dne ze začátku mého pobytu probírali s Javierem problémy, které má na kávovníkové farmě pravil, že jedním z největších škůdců je malý drobný brouček, který se zavrtává do plodů. Je to ten stejný brouk, na kterého jsem vyráběl pasti. Navrhl jsem, že by se mohl použít postřik na bázi entomopatogenní houby (zabíjející hmyz) Beauveria bassiana. Jenže na Galapágy se nesmí dovést žádné nepůvodní organismy pravil na to Javier. Oponoval jsem mu tím, že B. bassiana je půdní houba s výskytem po celém světě. Javier si to nějak vzal do hlavy a sám si našel návod jak si vyrobit domácí insekticid z přírodního zdroje B. bassiana. Pak se mu ještě podařilo vypátrat, že dokonce na ostrově jsou asi dvě farmy, kde zaměstnanci ministerstva zemědělství tuto houbu našli. Čtvrtečního rána tedy vyrážíme s Javierem do Puerto Ayora na místní oddělení ministerstva zemědělství. Tam zjišťujeme detaily o výskytu houby. Paní, která ví, kde hledat bude mít čas až za půl hodiny. Javier navrhuje, že s...

Ve čtvrtek dopoledne pracuji pro Karinu sám. Kerian a Bonnie mají volný den. Dodělávám setí semínek. Docela mě to baví. Člověk si vlastně uvědomí, že každé semínko, které do půdy zapraví bude později růst ve zdravou potravinu pro místní obyvatele. Jsem vlastně na úplném počátku pěstebního cyklu. Kromě setí ještě dopoledne stíhám chvilku kopat drenážní kanál, který je už v délce asi 20 metrů. Poté přesazuji tabák a několik rostlinek podzemnice olejné. Na závěr ještě v lese sklízím několik plodů passion fruit. Po obědě vyrážím do města Puerto Ayora. Hlavním cílem je návštěva pláže Tortuga bay. Počasí je slunečné a tak přeje focení. Cestu už znám. Takže rovnou z autobusu mířím na stezku. V první fázi cesty si fotím mohutné kaktusy opuncie. Roste jich tu spousta a některé kusy jsou opravdu letité a velmi vzrostlé. Na pláži není až tak moc lidí, což je fajn. Dlouhý pás bílého písku narušují místy hromady černých lávových kamenů, které ke Galapágům neodmyslitelně patří. Kolem vody se...

V pondělí ráno nastupuji na trajekt směr Puerto Ayora. Opět jde o obdobné malé plavidlo, kterým jsem se plavil sem. Spolu se mnou je tu kromě několika dalších pasažérů také skupinka amerických studentíků. Opět musí projevit příslušnost k jejich velkému národu tím, že vše velmi významně a také hlučně komentují. Naštěstí za chvilku sklapne a to když začne loď poskakovat ve vlnách. Cesta zpět na Santa Cruz je rychlejší, protože se pluje po proudu. Po vylodění se stavuji u Ondry v supermarketu a kavárně. Pak už usedám na bus a před obědem jsem u Javiera a Jill. Dostávám nabídku na čerstvou kávu kterou s radostí přijímám. Pak vypravím Javierovi a Jill jak bylo na ostrově San Cristóbal. Po obědě dodělávám pasti na kàvovníkového brouka a pak už zbytek dne prosím. V úterý už mám plné pracovní nasazení u Kariny na farmě. V 6:15 rozděluje Karina práci. Čekají nás různorodé úkoly. Já se opět ujímám kopání drenážní kanálu. Je to makačka ale fyzická práce mi nevadí. Po obědě přesazuji rostlink...

V neděli to se výstavním nějak nepřeháním, ale už jsem nějak na časné vstávání zvyklý, takže po sedmé vyrážím z hostelu. Mám v plánu se jít podívat na vyhlídku, kde je sousoší s velkou Darwinovou sochou. Počasí je k turistice příznivé. Je zataženo a není nijak extrémně horko. Procházím znovu přes interpretační centrum, kde si znovu prohlížím některé expozice. Pak hned za východem z centra vede stezka k vyhlídce a dál pokračuje k směrem k pláži Punta Carola, která je 2,5 km vzdálená. U Darwinova sousoší jsem za chvilku. Je to socha v nadživotní velikosti. Kromě samotné osobnosti Darwina chtěl autor sochy vyjádřit poctu také zdejší zvířeně. Proto spolu s Charlesem zde hrdě stojí leguán, želva a lachtan. Samozřejmě neodolám a musím se tu vyfotit. Z vyhlídky je pěkný výhled na zátoku. Přímo na mole několik desítek metrů pode mnou odpočívají tři lachtani. Dalekohledem prohlížím okolní skaliska, kde hnízdí pelikáni. Z vyhlídky se přesouvám právě dolů k molu. Lachtani se vůbec nijak mojí...