Slovo závěrem
Musím říct, že ani na chviličku
jsem této více jak 4 měsíce trvající cesty nelitoval. Jistě vyskytly se obtížné
chvíle, ale i ty jsou součástí takového dobrodružství. Viděl jsem kus světa –
hory, sopky, poušť, tropický prales, ostrovy, svět pod mořem, spoustu úžasných
zvířat a rostlin. Pokal, jsme hromadu zajímavých lidí a zažil s nimi spoustu
dobrého. Trošku víc jsem pochopil, že život je o tom, aby se žil. Není jen o
budování kariéry, shromažďování majetku a peněž. Je zkrátka o tom být sám sebou
a jít tam, kam prostě jít chceš, dělat co chceš… Ne vždy je to snadné, ale ke
každému cíli vede cesta. Často je tak největší překážka strach z neznáma.
Za ty 4 měsíce jsem taky zhubnul
nějakých 8 – 9 kilo. Podle prvních reakcí je to na mě dost znát. Jenže já se cítím
mnohem líp. Přeci jen jsem se rozloučil se značnou částí svých tukových zásob.
Myslím, že to bylo stravou, prací venku, ale i absencí stresu.
Chtěl bych poděkovat taky všem,
kteří jste četli můj blog. Bylo vás odhadem asi 15. Není to nějak moc, ale i to
pro mě byla motivace v psaní blogu pokračovat.
Závěr blogu bych chtěl věnovat
další cestě. Ještě netuším přesně kam bude, s kým bude a o čem bude. Jen s jistotou
vím, že další cesta přijde…
Komentáře
Okomentovat