Cestování s vůní alkoholu

Možná se zdá, že tento příspěvek trošku vybočí charakterem tématu z hlavní line blogu. Je to ale jen zdání, protože úzce souvisí s mým cestováním. Kromě magnetek na ledničku si vozím z cest i alkoholické nápoje. Nejsem alkoholik, ale výhoda takového suvenýru je, že vydrží velmi dlouho bez zásadních změn kvality. Tedy jen do doby než ho vypijete. Navíc každá země má své typické alkoholické nápoje, které jsou vyráběné z rozličných surovin exotického původu. Další výhodou je téměř 100% jistota, že takový suvenýr byl skutečně vyroben v navštívené zemi, nikoliv v Číně (což je v drtivé většině pravda u magnetků).
Takže jdeme na to. Udělal jsem revizi svých alkoholických suvenýrů. Pojďme si společně tuto inventuru projít. Kdo má rád pořádek a přehled nechť využije níže uvedenou tabulku, kde najde základní údaje o mém inventáři. Řazení je dle vzdálenosti z Brna (pragocentristi mi snad odpustí).

Název	Definice	Země původu	Vzdálenost z Brna	% objem alkoholu	místo výroby
Včelovina	medovina	Slovensko	98	13	Smolenice
Bailoni wachau	meruňkový likér	Rakousko	114	40	Krems an der Donau
Marillenlikör	meruňkový likér	Rakousko	253	22	Weichselbaum
Leibwächter	bylinný likér	Rakousko	305	35	Salzburg
Cezar Vinjak	brandy	Chorvatsko	379	40	Záhřeb
Zubr Vodka	Typická vodka z Polska	Polsko	482	40	Lublin
Limoncello	citronový likér	Itálie	637	22	Paratico
Bobeliíne	brusinkový líkér	Litva	773	35	Alytus
Medovina	alkoholický nápoj vyrobený z medu	Litva	852	15 – 25	Vilnius
Black Balsam	likér z černého rybízu	Lotyšsko	997	30	Riga
Aquavit	bramborový destilát	Norsko	1250	41,5	Oslo
Pirita	bylinný likér	Estonsko	1255	40	Tallinn
Lapponia Lakka	likér z plodu rostliny ostružiník moruška	Finsko	1303	21	Turku
Metaxa	Vinná Brandy	Řecko	1366	38	Kifisial
Patxaran Baraňano	likér z trnek	Španělsko	1654	25	Amurrio
Ouzo	anýzový aperitif	Řecko	1703	40	Ródos
Ararat	vinný destilát	Arménie	2408	40	Yerevan
Lava	brusinkový likér	Island	2814	20	Reykjavík
Licor de Banana	banánový likér	Portugalsko (ostrov Madeira)	3338	20	Estreito da Calheta
Poncha	ovocný koktejl	Portugalsko (ostrov Madeira)	3338	16	Estreito da Calheta
Choya Pio	japonské švestkové víno	Japonsko	8921	14	Osaka
Ama Cong	asi rýžová pálenka	Vietnam	9509	??	Buôn Ma Thuột
Pisco	Alkoholický koktejl s citronovou šťávou	Chile	12342	18	La Serena

Dá se očekávat, že z ohledem na původ budou nejbližší alkoholické nápoje hned ze sousedních zemí. Pouhých 98 km od Brna ve slovenské Smolenici se vyrábí medovina pod obchodní značkou Včelovina. Základní surovinou je samozřejmě med a medovina patří mezi tradiční nápoj v řadě evropských zemích, kde má včelařství tradici. Další takovou zemí, kde najdeme běžně velmi kvalitní medovinu je Litva.

Litevská medovina mě navíc potěšila pěknou kameninovou lahví. Medovina patří spíše ke slabším nápojům s obsahem alkoholu do 20%.
Doslova za kopečky leží Rakousko. Zřejmě si všichni vybaví Alpy a kvalitní lyžařská střediska. Naši jižní sousedé mají také velmi dobře rozvinuté ovocnářství. Není tedy divu, že právě meruňky jsou základem pro likéry obsažené v mé sbírce. O něco dál v Rakousku se vyrábí bylinný likér Leibwächter který zřejmě obsahuje bylinky sbírané na alpských loukách.

Musím říct, že jsem v Chorvatsku nikdy nebyl. Nějak nemusím jet tam, kam desítky tisíc mých spoluobčanů. Nicméně jsem darem dostal chorvatskou brandy Cezar. 

Na sever od nás v Polsku se občas lidé potřebují taky ohřát. K tomu by zřejmě slabší likér příliš dobře neposloužil. Avšak 40% Zubr vodka už je k tomu jako stvořené. 

Vůni citrusů se mohou pochlubit hned dva nápoje v mojí sbírce. Nějakých 637 km od Brna leží italské město Paratico, kde se vyrábí likér Limoncello. Ten obsahuje šťávy z citrónů. Nicméně větším skvostem je Poncha, která pochází z portugalského ostrova Madeira. Jde o mix pálenky z cukrové třtiny a pomerančového džusu. Osobně mohu potvrdit, že postačí pár doušků ponchy a chmurná nálada je pryč. 

V pobaltských zemích patří likéry mezi oblíbené alkoholické nápoje. Nejseverněji od nás leží Estonsko, odkud pochází bylinný likér Pirita, který nápadně připomíná nám tak známou zelenou. Snad každou nemoc vyléčí a blahodárnými účinky oplývá Black Balsam. Jde o likér z černého rybízu, který pochází z hlavního města Lotyšska Rigy. Osobně mě velmi zaujal bohatou vůní a plnou chutí černého rybízu. Likér z brusinek se pod názvem Bobeliíne vyrábí v Litvě.

 Zastavme se ještě u brusinek. Jde o nenáročnou rostlinku, která snáší i méně příznivé klimatické podmínky. Není tedy divu, že je využita pro výrobu islandského likéru Lava. Ten je navíc filtrován přes lávu a má velmi jemnou chuť.

Dalším severským likérem je Lapponia Lakka, která se vyrábí ve Finsku. Ovoce, která obsahuje připomíná svým vzhledem malinu, nicméně má oranžové zbarvení. Jde o plod rostlinky ostružiník moruška, která se hojně vyskytuje ve severní části Skandinávie. 

Geograficky zůstaneme ještě ve Skandinávii, ale na chvilku opustíme likéry. Drsní norové si oblíbily Aquavit. Jde o bramborovou plánku, která zraje v dubových sudech. Tuto zrání probíhá na lodi. Legendy praví, že nejlepší je Aquavit, který na lodi překoná rovník a v podstatě obepluje celou Zemi. Do některých aquavitů se přidává různé koření. Není to špatné pití, ale rozhodně ne pro slečinky. 

Za dalším pitím si musíme zajet na jih. Ocení ho spíše ženy a obecně ti z vás, kteří inklinujete ke sladkému. Nebudu to dělat příliš napínavé, půjde opět o likéry. Ve Španělsku dělají znamenitý trnkový likér Patxaran Baraňano. Portugalská Madeira je rodištěm banánového likéru, který jsem ještě neměl tu čest ochutnat. 

Sluncem zalité Řecko, je rodištěm vinné brandy Metaxa. Její kvalita se hodnotí délkou zrání v sudech. Druhým typickým nápojem této země je anýzovka Ouzo. Myslím, že oba dva nápoje jsou tak známe, že snad ani nepotřebují bližší seznámení.

Přeneseme se nyní na východ. V Arménii je posvátná hora Ararat národním symbolem, přestože leží dnes na území Turecka. Zřejmě i proto dostal vinný destilát který se vyrábí v Yerevanu název Ararat. 

Blížím se k závěru naší alkoholové pouti. Ten nás zavede až na dálný východ. Po pravdě jsem země původu dotyčných alkoholických výtvorů nenavštívil, ale obdržel darem. Myslím, že i to se počítá. Z exotického Japonska pochází švestkové víno Choya Pio. To vyniká i poněkud netradičním obalem pro tento druh nápoje. Další nápoj pochází z Vietnamu a je pro mě trošku záhadou. Netuším co to přesně je, ale typuji to na rýžovou pálenku. Nebude zajisté problém zajít do tržnice na Olomoucké, kde mi zajisté ochotný vietnamský trhovec prozradí o co přesně jde.

Naše putování zakončíme tak jak se na tento blog patří, tedy v zemi kam se brzy vydám. Z Chile pochází vinný destilát Pisco. O jeho původ vedou spory dvě sousední země Peru a Chile. Nicméně to nás asi trápit nemusí. Důležité je, že existuje i slabší verze tohoto nápoje pod názvem Pisco Sour, kam se přidává šťáva z limetky.

 Věřím, že vás tato alkoholem provoněná pouť zaujala. Pokud nejste abstinenti, nebojte se koupit si likér, destilát, víno, vodku, brandy, whisky či snad i něco exotičtějšího v zemích kam se podíváte.